POZOR! Toto zařízení by nemělo vydávat příliš rušení, ale stále pracuje s vysokofrekenčním magnetickým polem. Stavte pouze na vlastní riziko. Napětí v zařízení dosahuje několikanásobku napájecího napětí (>40V při 12V).
Hotové zařízení (přijímač i vysílač) (klikněte pro plné rozlišení)
Schéma zapojení vysílače (klikněte pro plné rozlišení)
Jedná se o dvoutranzistorový oscilátor (rezonanční Royer) s velmi nízkým počtem součástek. Jsou zde dva tranzistory (Q1, Q2 - BC337-25), primární a zpětnovazební cívka (vzduchová, 10 závitů s vývodem uprostřed - 5+5 závitů primár, 2 závity zpětnovazební, 0,5mm lakovaný drát na průměru 5 cm). Dále je zde C1, kondenzátor, který tvoří dohromady s primární cívkou rezonanční obvod s frekvencí okolo 1 MHz. Rezistor R1 dodává proud do bází tranzistorů (Q1, Q2). L3 je 50µH indukčnost (není kritická, 33 až 100 µH by mělo fungovat). C2 a C3 zde slouží pro filtraci a blokování VF proudů.
Obvod je jednoduchý, ale má pár nevýhod. Špatné zapojení cívek (polarita) vede ke zničení tranzistorů. MUSÍTE dodržovat začátky a konce vinutí! Napětí na cívce L1 a kondenzátoru C1 dosahuje cca 3,5násobku napájecího napětí, myslete na to - cca 40 V při 12 V vstupu, to už je na hranici tranzistorů Q1, Q2. Kondík C1 by měl být nějaký kvalitnější.
Z bezpečnostních důvodů je lepší do vstupu dát resetovatelnou pojistku okolo 100mA.
Schéma přijímače (klikněte pro plné rozlišení)
Cívka a kondenzátor by měly být stejné jako u vysílače - 10 závitů na průmeru 5 cm a 2,2 nF. R1 by měl být dostatečně dimenzovaný (tak 1-2 či více W při napětí >6 V), ale musí mít malou indukčnost. Je možná lepší použít vyšší hodnotu, např. 470 Ω-1 kΩ. Já zde mám uhlíkový 270 Ω, který pro vyšší výkony nestačí. Dioda D1 by měla být co nejrychlejší s co nejnižší kapacitou - 1N4148 zde stačí.
I když je zde stále prostor pro zlepšení, obvod funguje jako ukázka dostatečně dobře. Chtělo by to ale lepší regulaci na přijímací straně. Přijímač i vysílač mám namontovány na kouscích plexi, což je OK, ale cívky nemají žádnou mechanickou podporu.